Naši potkani

Ludvík

Ludva kouká z trička

2008 Naši potkani jsou z kmene KPzPCCh. To znamená krmný potkan z PetCenter Chodov. Krmný potkan se projevuje tak, že zkrmí všechno, co je v dosahu. Krmný potkan se krmí nejradši cereáliemi Lion, vařenými bramborami, rýží od Vietnamců, instantními nudlemi od Vietnamců, ovčím sýrem za 400 kč 10 deka z Greek Corner, sushi, pizzou, makrelou z konzervy a čímkoliv, co jí někdo jiný nebo ten druhý, pokud to není mrkev. A pokud možno všechno naráz a hodně. Neváhá ani lapnout za spodní pysk a podívat se dovnitř, jestli mi přece jen něco nezbylo v puse. Krmný potkan se vykrmil na 630 g (Ludvík) a 615 g (Hrušák). Krmní potkani se narodili pravděpodobně v listopadu 2006. Krmný potkan se nejčastěji nachází na gauči, případně v gauči, kam se prohryzal ze zvláštním zřetelem na to, že tento model pohovky už IKEA přestala vyrábět.

Hrušák

Hrušák na gauči přitulený

07/2009 Hrušák zemřel v červnu roku 2009 na následky zápalu plic. Byly mu 2 roky a sedm měsíců. Hned na druhý den jsme šli do nejbližšího zverimexu a koupili jsme si půlročního samce, himalájského dumbo rexe. Asi někoho omrzel chov, že dá dospělého potkana do zverimexu. Drahoš byl velmi plachý, nechtěl moc chodit z boudičky, ale spojeným úsilím naším a Ludvovým, který mu neustále podlejzal, jsme to překonali.

P1020555

Drahoš odpočívá na Ludvíkovi

08/2009 Ludvíkovi budou na podzim tři roky. Nechodí na zadní nohy a v moči má krev. Antibiotika nepomohly, je na kortikoidech a veterinář míní, že to může souviset s parézou zadních končetin, nebo Ludva může mít někde nádor, ale v jeho věku lze těžko něco dělat (no, ono by nešlo asi ani v tomto případě u mladého).

04/10/2009 Dnes jsme našli Ludvíčka mrtvého. Nu což, takový je život. Vzhledem k tomu, že ještě včera si vzal piškot i s mým prstem, nezdá se, že by před smrtí trpěl. Spíš trpí Drahoš, který si navykl nepohyblivou zadní část Ludvíka podestýlat pod hlavu jako polštář.

06/10/2009 Dnes jsme přinesli nového člena stáda – Sayana. Sayan je náš první potkan s rodokmenem, je to dove rex sameček, narozený 26. 8. 2009. Král je mrtev, ať žije král!

28/10/2009 Je neuvěřitelné, jak Drahoš s příchodem Sayana obživl. Ty dva dny, kdy Ludvík odešel, jen tak seděl v boudičce a nechtěl ani pro drops. Večer mi rozhlodal na gauči kapesník, což nikdy předtím neudělal. Ovšem mladej prudí a tahá ho za chlupy, kouše do nohou a skáče mu po hřbetě. Drahoš si tedy nutně osvojil postoj meditujícího indického světce; včera jsem přistihla Sayana, jak tahá pijícího Drahoše za tváře, vytvářejíc tak staršímu potkanovi zajímavý škleb. Drahoš se nedal rušit, koneckonců asi měl po snídani opravdovou žízeň, protože pokračoval v činnosti i na zádech, kam ho potom nudící se dorost převrátil.

P1030820

Sayan odpočívá na střeše

26/11/2009 Drahoše postoj sanjásina přestal bavit od doby, kdy se ze sametového mláďátka stal dospívající pubescent. Sametové mládě se toleruje, otravného výrostka nutno umravnit jednou dobře mířenou. To se takhle jednoho dne přišlo ke kleci a z hebkého, vláčného batolete samá kost a noha s jemnou srstí byl tuhý, ramenatý chlapák s vlnícími se svaly a chlupy jak drátěný kartáč.

23/02/2010 Nejoblíbenějším pamlskem potkanů je dětský jitrocelový sirup proti kašli s echinaceou. Ochutnala jsem ho taky, protože jsem chtěla vědět, co na tom ti potkani mají, a málem se obrátila naruby, protože fakt nemám ráda sladký. Drahoš mi dokonce několikrát úspěšně vyrval stříkačku se sirupem z ruky a mizel s ní v dáli, zjevně rozhodnut, že si vnitřek vycucne sám a nikomu, ani Sayanovi, nedá ani líznout.

08/03/10 Doma je třetí člen party, pan Martin Musil. Narodil se 31. ledna a ještě jsem neviděla takovou raketu. Jeho pohyb připomíná spíš gekona, stejně tak má velké oči jak nějaká fantasmagorická ještěrka. Ale ona mu ještě doroste k těm očím hlava. Aspoň teď má Sayan zpátky to, co musel snášet Drahoš během sayaní puberty. Mládě se vůbec nebojí a rychle se učí, a to především potkaní nectnosti, jako civění do talíře a loudění. Pan Musil je standard solid russian silver s PP.

Pan Musil číhá na nepřítele

Pan Musil číhá na nepřítele

09/04/10 Na to, že jsou panu Musilovi dva měsíce, váží 270 gramů, aniž by byl tlustý. Popravdě řečeno, nevím, kde ty gramy má. Už aspoň nevypadá jako gekon.  A kdo by chtěl pana Musila, Sayana a další z chovu vidět v reálu, pojedem v květnu na výstavu v Bochově!

16/05/10 Tak v Bochově jsme byli, viděli a něco vyhráli!! Galerie z výstavy je už tradičně tady na Picasech. Pana Musila tam také zaregistrovala osobně Bebecha (ta čest!) 🙂 jako chovného I.

Sayan se pokouší přečíst svůj diplom

Sayan se pokouší přečíst svůj diplom

Pan Musil se umístil mezi mladými samci

Pan Musil se umístil mezi mladými samci

02/08/10 Za prvý: pan Musil pojede na 6. speciální výstavu potkanů v Toulcově dvoře. Pokud všechno vyjde, bude soutěžit ve třídě šampionů. Za druhý: hlídali jsme samičku a s tou zacloumaly hormony tak, že se protlačila krytem své ubikace, přeběhla celou kuchyň, vyskočila na stůl a vyšplhala do klučičího akvária. Takže jeden z našich chlapců, nebo dva, nebo možná všichni tři 🙂 se stali 27.7.2010 otci dvanácti rozkošných miminek. Budou po své mamince patrně ruští modří, rexové či standardi, možná i nějaký double rex. K odběru začátkem září. Speciální stránka bude vytvořena.

Sayan a šest jeho synů

Sayan a šest jeho synů

20/08/10 Takže je to jasné: tatínkem je Sayan 🙂 S panem Musilem by tam nebyli ti rozkošně nahatí double-rexové. Miminka je možné rezervovat v sekci Potkaní miminka k odběru.

JaiJai a dcery

JaiJai a dcery

24/08/10 No, takže v Toulcově dvoře jsme byli a kdyby pan Musil neprokousl Kometě ruku (fakt sorry!), třeba by i něco vyhrál. Od  holandské rozhodčí dostal mimo soutěž vysoké hodnocení, jedinou stížností byl lehce prostříbřený bůček. Poté, co jsem krvelačnou bestii uklidnila v průvanu a bestie mi po omatlání celou mateřskou školkou usnula v sukni, k mému překvapení obdržela aspoň cenu útěchy – porcelánový holandský větrný mlýn. 🙂 Fotogalerie zde.

Pan Musil a jeho mlýn

Holandská posuzovatelka se též divila, že pan Musil ještě nemá potomky. No, tak v tom ho Sayan předběhl… 🙂

29/08/10 Protože je Petra na dovolené, miminka s maminkou a tetou Maggie jsou teď už týden u nás. Tři dospělí samci, jedna Divočina, dvě  jiné samice a dvanáct mláďat – je to tu jak v kurníku. Ale mláďátka nám ubývají pod rukama, aby ne, taková krásná potkáňata! Ono to tak bývá, že to nečekané, neplánované a nežádoucí bývá pak nejpěknější 🙂

Aberforth – jeden ze Sayanových synů

30/08/10 Všechna potkáňata již našla svůj domov.

I plešky jsou z focení unavené.

03/09/10 A co pár obrázků potkánků, co na čas bydleli u nás?

Armin van Buuren (dole) a Paul van Dyk (nahoře)

Fany

… a samozřejmě Divočina a míšánek

06/10/10 Na 2. výstavu laboratorních potkanů a myšek v Bochově 6. listopadu 2010 tentokrát kromě Sayana a pana Musila pojede i Drahošek – pokud jeho zdravotní stav coby potkana seniora bude dobrý.

15/10/10 Tak Drahošek nepojede na výstavu. Drahošek již nepojede nikdy nikam. Ještě jsem neviděla, aby to šlo tak rychle. 🙁

07/11/10 Zprávy z Bojiště… tedy z Bochova: Sayan byl opět třetí mezi mazlíky-samci a pan Musil postoupil; vyšvihl se mezi dospělými samci na druhé místo. Zajímavé je, že oběma byly vytknuty úplně jiné nedostatky a naopak,  než o půl roku dříve… 🙂 Fotogalerie se otevře po kliknutí na fotku.

Pan Musil a diplom z druhého Bochova

24/05/11 Tak máme za sebou další výstavu v Bochově, počtem již třetí. Ačkoliv jsem myslela, že pojede celá potkaní smečka, jel jenom Sayan… a vzhledem k tomu, že už byl asi moc tlustý a moc vypelichaný, nevyhráli jsme nic :-).

Sayan od Anety Jungerové

Sayan od Anety Jungerové

Tedy, ehm, nevyhráli… pan Musil vyhrál. Opět se velmi pěkně umístil. Problém byl v tom, že do Bochova vůbec nejel a zůstal v Praze. Udělal se mu absces pod krkem a nebyl ve výstavní kondici. Přesto je zjevně jeho krása tak věhlasná, že to vůbec nevadilo. Dva komentáře: 1) zajímalo by mne, kdo byl tedy posouzen místo Musila a komu tedy unikla palma vítězství, 2) Sayan byl posouzen dvakrát, jednou místo pana Musila, a pokaždé dostal úplně jiný počet bodů.

12/09/11 Takže: pan Musil se zúčastnil 7. speciální výstavy v Toulcově dvoře, ale nevyhrál nic. Je mu rok a půl a dle posuzovatelky už má své nejlepší za sebou. Za další: doma je Neuron. Narodil se 18.7.2011, je standard solid dark pearl. A je opravdu moc hodný, vydrží sedět na dlani na tak malého potkana dobu až neuvěřitelnou.

Neuron

Neuron

6/11/11 Tak ani nápad, že by byl pan Musil za zenitem. 16. 10. 2011 jsme se s Neuronem zúčastnili výstavy v Holandsku a do počtu vzali pana Musila, aby nebyl Neuron sám. A byl to pan Musil, kdo vyhrál všechny ceny – za nejlepšího potkana, za nejlepšího hlodavce a cenu pořadatele… Na to, že mu byl rok a sedm měsíců, je to kolosální úspěch…

Pan Musil a poháry

Co pan Musil získal

No, a od 1. 11. 2011 už nemáme Sayana… Sayan během pár dní vyhubnul natolik, že byl jen kost a holá kůže a v bříšku se objevily hmatné rezistence. Sice jevil zájem o svět, ale… ale. Tiše zemřel na mém klíně po nadměrné dávce sedativ.

16/04/12 Nějak jsem pozapomněla poznamenat, že s námi od listopadu bydlí Cahir… a není to Nilfgaarďan. 🙂 Narodil se 16. 10. 2011, je pravý pearl berkshire (no, kvalita Bochov) a je to přísavka, hodný, milý a klidný. Nedokáže teda sedět jako pecka jako Neuron, ale fotí se taky dobře. Dneska už je mu půl roku.

Ten menší je vlastním strýcem toho velkého.

Pár uměleckých fotek z ateliéru:

Neuron

Cahir

Od: Jiřího Schwertnera. Jo, to se pozná kvalita.

Během dovolené na začátku května zemřel pan Musil. Znovu se mu začala dělat boule pod krkem, ale absces to asi tentokrát nebyl… Naštěstí jsem u toho nebyla.

4/7/2012 Na poslední výstavě v Bochově jsme vyhráli: Neuron – nejlepší potkan třídy PET B, druhé nejlepší uši PET B a Nejlepší PET potkan vůbec. Beris prohlásila, že to, že Neuron nosí dámský kožich, vůbec nevadí, a registrovala ho. Takže náš staronový chovný potkan smí na speciálku. Cahir, krasavec, vyhrál jen třetí nejlepší uši PET B a uchovněn nebyl…
A máme přírůstek: správně se jmenuje Uprd, jinak Bota. Narodil se 23. 5. 2012 a je patrně čokoládový s fuskama a tečkou na bradě (takže naděje na uchovnění veškerá žádná, ale neva). Zatím nejstřelhbitější a nejzvědavější mládě ze všech.

Botička u misky

Botička u misky

21/12/2012 nenastal konec světa, ale byli jsme s potkany opět v Holandsku a tam vyhrál Neuron. Ačkoliv nevím za co a proč a ačkoliv ho pár měsíců předtím ten samý posuzovatel označil za krátkoocasého a odsmrděl (ne Stephan, ale Neuron).
A máme další přírůstek. Narozený 25. 9. 2012, nestandardní blazed, variegated, dumbo, longhair satin lavender. To by mohlo stačit 🙂 Aulnay z Navelu.

Aulnay of Navel

Aulnay se dožil sotva dvou let. Pod levým podpaždím se mu objevila jednou podivná léze, co vypadala jako počínající absces. Jenže nijak se nevyprazdňoval ani nehojil, naopak se léze ploše šířila do stran a na záda. Nehnisalo to, spíš to byla ztluštělá, bezchlupá pokožka. Antibiotika nezabírala, zevní léčba také ne. Veterinářka uvažovala, že by to mohl být histiocytom, ale provedená biopsie nádor vyloučila a popsala pouze nespecifickou zánětlivou celulizaci. Aulnay hubnul a nakonec v září 2014 umřel, aniž bychom věděli, co se mu vlastně stalo 🙁Bota, ač starší, ho přežil. Několikrát, když mu bylo již dost přes dva roky, byl přeléčen na plicní infekci a jednou, zrovna před Vánoci, se mu udělal absces zrovna na tváři. Když se vyprázdnil, kůže nad ním uschla, odpadla a Bota měl odhalené žvýkací svaly a tlamku na celé levé polovině hlavy… Umřel zrovna na Boží hod v roce 2014. Dodnes na něj vzpomínáme, jeho nápady, chování a aktivita byla zcela výjimečná.

Bota si dává drobky sušenek rovnou z krabičky – Výstava potkanů Litoměřice

Bota jede autem na výstavu

Jak jíst zakysanou smetanu, předvádí Bota – nejlépe je lehnout si na záda a kelímek si narazit na hlavu

Bota se pokouší zakousnout do tunelu z těsta

Botu nepřežil ani Cahir. Opakovaně jsem si všimla, jak perlový potkan sedí unaveně v akváriu, ale brzy se dal dohromady. Jednou jsem ho přistihla ležet schváceně na dně, měl pěnu u tlamky a na nic nereagoval. Ač to bylo na Silvestra, jeli jsme hned na Kolmou, že potkanovi začíná zápal plic 😮 Cestou tam se Cahir zase tolik spravil, jako by se nic nestalo… a jednou jsem ho přistihla při epileptickém záchvatu. S postupujícím věkem byly záchvaty častější a jednoho dne, nevím, zda to souviselo s poškozením mozku neléčenými záchvaty nebo s celkovým onemocněním, kdy epilepsie byla jen příznakem, Cahir tristně zhubl, ztratil lesk srsti a spontánně nemočil. K tomuto zhošení došlo skokem. Přes veškerou snahu bylo jasné, že lépe nebude, a tak Cahir doma na mém klíně usnul navždy.

Cahir po koupeli, kdy už sám o sebe nepečoval